Již několikrát jsem svým známým a svěřencům radil jednu věc. „V otázkách, které jsou pro vás důležité, dělejte věci jednoduše.“ „Ono se to řekne, jednoduše,“ se mi vracelo nazpátek. A já to chápal, protože ty jednoduché důležité věci v životě bývají zapeklitě náročné nebo těžké. Záměrně se vyhýbám slovu složité, protože složité nejsou, jsou jednoduché.

Jak to myslím? Angličtina to hezky rozsekla slovy simple (jednoduchý, prostý) a easy (jednoduchý, snadný). V češtině se význam malinko překrývá a slovo jednoduché se používá někdy i pro prosté/jednoznačné ale i pro snadné. Totéž to ale není, to cítíte jistě sami. Opakem jednoduchého je složité/komplikované, opakem snadného je náročné/těžké. Proč tahle slovní rozcvička?

Často se setkávám s výroky jako: „To je komplikované, víš?“ „Není to jednoduché.“ Občas zareaguju tak, že „nevím a je to jednoduché.“ Když se více bavím o problémech a přáních lidí, naslouchám větám jako: „Stačilo by jen…“ „Když udělám jednoduše tohle…“ „Vím, jak na to, ale…“ „Tak, když to ví, proč to neudělají,“ ptám se v duchu sám sebe a často pochopím, jakmile se do situace sám vžiju. Je to jednoduché, ale nikoliv snadné.

Ten rozpor je mezi logikou a emocemi. Logická část mozku hádanku jednoduše vyřeší. To jsou ty myšlenky, stačí když, cesta je prostá a jednoznačná. Logicky víte, co je třeba udělat. Záměrně říkám udělat. Zkuste si propátrat mysl, jaké akce by vyřešili drtivou většinu vašich problémů. Stačil by možná jeden rozhovor, jeden odvážný čin, jedno rozhodnutí. Věřím, že v drtivé většině se najde nějaké prosté logické řešení. Co je tedy na tom tak šíleně náročné?

Ano, je to ta emoční část mozku a naše negativní pocity, které nás mohou brzdit. On ten jeden rozhovor může být pořádně těžký, jeden čin jako krok do neznáma může vyvolávat obrovský strach z nejistoty nebo jedno rozhodnutí může změnit vše. Jak se tedy cítím, když přijdeme na to, že známe odpověď, ale bojíme se ji vykonat?

Nejistota, strach, obavy a další negativní emoce, které se nám spojují s něčím, co bychom měli udělat, ale bojíme se. – „To je komplikované…“ = „Ne, není to komplikované, je to prosté, jen se bojím to udělat.“ Věřím, že přiznat si strach je prvním krokem k jeho překonání. Myslím, že sem by se hodila vsuvka z článku „Odvaha udělat to správné“, že překonávat strach za něco, co je pro nás důležitější než strach prostě stojí za to.

Takže už chápete, jak vidím logicky jednoduché a emočně těžké? Vídám to všude kolem sebe a děje se to velmi často i mně. Často mi stačí jen krůček a je to tak těžké zvládnout. Upřímně, když se naučíme více rozeznávat svoje emoce a když více poznáváme sami sebe, najdeme způsob, jak sbírat odvahu žít směle, jednoduše a odvážně… A to stojí za to!

Květoslav Nezveda | 9. května 2010