Ať chceme nebo ne, každým koncem roku (podobně jako před narozeninami a výročími) začínáme balancovat náš život. Co se daří, co se nedaří, jak bychom chtěli, aby vypadal náš následující rok? Často takové rozjímání skončí předsevzetími a zpravidla předsevzetími typu: Konečně udělám to, nebudu dělat toto anebo tohle musím změnit a zkusím třeba…

Snad budete souhlasit, že jedna ze základních věcí je, že si chceme prostě život užít. Jak? Odpovězte si sami: Jak vypadá vaše každodenní radost? Co vás baví dělat, že při tom ztrácíte pojem o čase? Se kterými lidmi je vám dobře? Jaké je vaše další dobrodružství? A mnoho dalších otázek, kterými si můžete odpovědět, jak podle vás vypadá život, který si naplno užíváte.

Pokud cítíte, že to není ono, že byste chtěli, aby vám život „chutnal“ více, asi se zamýšlíte nad věcmi typu: Co by se muselo změnit, aby to bylo fajn? Jak to udělám? Kolik tomu věnuju a co obětuju? Kdy to bude? Jak si to potom více užiju než dnes?

Tady vám možná připomenu něco, co už dávno znáte. Spousta těchto předsevzetí se nesplní ať už z jakéhokoli důvodu, který si potom vyberete. Neříkám vždy, ale často je viníkem vaše myšlení. Ano, vaše myšlení vás tak trochu nebo hodně sabotuje!

Zkuste se zamyslet nad tímto příkladem: Dávám si novoroční předsevzetí, že konečně zcela změním svůj život, že budu úspěšný v práci, budu mít hodně přátel a bude se na mě lepit opačné pohlaví a kdoví co všechno si ještě vymyslím… Bude mi zkrátka super! Týden před Silvestrem vymýšlím plány a strategie, co podniknu, aby se mi to začalo plnit. Přijde leden a nic moc, protože je shon v práci nebo u zkoušek a není čas moc vyniknout, ani běhat v mrazu po barech a lovit a navíc všichni přátelé jsou taky zaneprázdnění… Přijde únor a taky nic moc, moje víra začíná ochabovat a začínám si říkat, hlavně musím vydržet a je mi čím dál hůř, protože neplním plán. Čím více se snažím plnit plán, tím více mi leze na nervy a tím je mi hůř…

Přesto, že jsem vytvořil plán na rok 2010, moje myšlení zůstalo v roce 2009, možná 2008, 7…6…5 nebo kdy zamrzlo. Uvědomuji si, že to nemůžu porazit, dokud nezačnu přemýšlet nejen o tom, co chci dělat a změnit, ale jak o tom budu „nově“ přemýšlet. Jak změním svoje myšlení? Co víc, když změním svoje myšlení, změním i přístup k dané věci a možná se mi bude dařit více nebo si toho co mám, budu více vážit a tím si zasloužím víc.

„Myšlení o myšlení“ je již hluboká sebereflexe a není jednoduché odhalit někdy bolestivé pravdy o svém myšlení a o tom, co nás sabotuje uspět v tom, co si přejeme. Jaké pochybnosti, strachy, obavy, přesvědčení nás brzdí? Ano, mnoho otázek najednou v tomto svátečním čase. Proto doporučím jen jednu ověřovací otázku na závěr k tvorbě vašich plánů a předsevzetí na rok 2010.

Co musím ve svém myšlení a přesvědčení změnit, abych byl úspěšný jako ti lidé, kteří jsou v tom, co chci já úspěšní?

Květoslav Nezveda | 23. prosince 2009