Vždycky jsem byl hodně zvědavý. Zajímalo mě, jak věci fungují, jak lidé přemýšlí a co dělají, že někteří jsou šťastní a jiní nejsou. A to mě přivedlo k otázce:

Je štěstí umění nebo náhoda?

No jo, ale co je vlastně štěstí? Jak vypadá? Co člověk to odpověď a navíc jak může někdo univerzálně říct, jak vypadá to jeho štěstí. Taky si nedokážu představit, že bych řekl, že moje štěstí se skládá z těchto x věcí a když je mám, jsem šťastný.

To ale pořád není odpověď, jestli jsou více šťastní ti, kdo si to umí zařídit nebo ti, kdo se spoléhají na náhodu a nechávají věci plynout.

Na jednu stranu jsou to rozhodnutí a píle, která nás vedou k vysněné kariéře, činnostem, aktivitám i zábavě. Děláme, co nás baví, jsme úspěšní, máme ze sebe radost a jsme na sebe pyšní. To nás stojí hodně práce i sebezapření a disciplíny. Umíme si to zařídit, ale hodně věcí nejde jen podle plánu a to nám tu radost občas kazí. I dobře naplánovaná věc se může zbourat jako domeček z karet.

Jasně, řeknete si, někteří lidé jsou prostě štístka, jim všechno padá do klína. Pak si myslíme, že oni nejenom mají štěstí, ale jsou i šťastní, když mají všechno po ruce. Já si myslím, že oni jsou svým způsobem na to štěstí připraveni, když běží kolem a chytnou si ho. Jejich mysl si všímá a umí využít každé příležitosti. I na štěstí bychom měli být připraveni, umět si ho užít, nebo ho budeme pořád přehlížet, i kdyby nám leželo pod nosem.

Co to znamená být připraven, jak to vypadá? Nemyslím, že je to nějaká velká magie. Když to hodně zjednoduším, řeknu, že to je stav, ve kterém víme, co chceme, co si přejeme a proč. Dává nám to smysl a děláme aktivity pro to, abychom to získali. Naše mysl je soustředěná na podobné věci a proto je schopna i na autopilota podněty, které se nám hodí do krámu prostě registrovat a využívat. „To je ale náhoda.“ Je to jako mít naladěné rádio na tu správnou stanici. :)

Budu se opakovat, když řeknu, že klíčem je vědět, co chceme a kam směřujeme. Když pak vidíme příležitost, jednoduše řekneme OK, jdu do toho. Jako bychom si rozšiřovali paletu možností. Nestalo se vám, že když jste na něco mysleli, objevovalo se to všude? Bylo to tam vždy, jen teď to mysl registruje.

Takže umění nebo náhoda? Já myslím, že je to spíše umění nastavení naší mysli. Vědomá volba, která se ukládá hlouběji do našeho podvědomí, protože nám na něčem velmi záleží. To se pak hlásí o slovo v těch nejzajímavějších situacích.

V čem je výhoda tohoto myšlení o tom, „být připraven“? Častou chybou je, že se soustředíme na to, co uděláme, když… Ale jaký bude rozdíl v tom, když budeme připraveni na to, co chceme, když se dostaneme do nějaké situace… Cítíte ten rozdíl?

„Udělám“ mě limituje na nějakou akci, „chci“ mi dává možnosti, jak situace využít. Proto věřím, že taková příprava mysli, může sklízet ovoce.

Prožívat, co chceme, ani kdybychom to přesně neřídili, je dobrodružství a dává nám to zážitky, které vytvářejí příjemné pocity. Ty pak navozují pocit štěstí… Něco si prostě vybereme a uděláme to. Něco musíme nechat za námi přijít, ale měli bychom „být připraveni to potkat“.

A jak je to u vás? Umíte si říct, z čeho se skládá to vaše štěstí a jak si ho vědomě vyvolávat víc?

Květoslav Nezveda | 4. května 2010